pátek 4. srpna 2017

Můj názor na knihy přečtené v červenci




















Červencem nám začínají dvouměsíční letní prázdniny, a to pro mě znamená jediné – více času na čtení! (dobrá, znamená to pro mě i spousty jiných věcí, ale tady se přeci bavíme o knížkách). Škola mi totiž zabírá dost času, a když mám najednou dva měsíce úplně volno, je toho času opravdu dost. Samozřejmě že nesedím celé dny doma na zadku a jen nečtu, využívám ten čas i jinak, ale když už se naskytne příležitost, prostě nějaká volná chvilka, beru si knížku. Navíc mám takovou „motivaci“ – už druhý rok si takhle stanovuji dvouměsíční letní maraton, takže mě to tak trochu popohání. No a tak se stalo, že jsem za červenec přečetl svých rekordních 13 knih. Jsem na sebe pyšný.


Název: Šepotání
Autor: A. G. Howard
Žánr: YA fantasy
Počet stran: 415
Čteno: 30. června – 3. července 2017
Hodnocení: 3,9 hvězd, 79 %

Šepotání jsem se rozhodl číst až tehdy, kdy jsem se dozvěděl, že bude autorka na letošním Humbooku. Jinak mě ani tak nelákalo – možná tou svou výstředností a šíleností. Navíc nejsem takový fanoušek Alenky v říši divů, abych si hned pořizoval její retellingy. Šepotání mě však mile překvapilo. Ano, bylo to šílené. Ano, bylo to zmatené. Ale zároveň to bylo skvěle vymyšlené a od začátku promyšlené až do detailů. Je sice vidět, že se jedná o autorčino první dílo, takže sem tam ještě tápe co se týče popisu a líčení, navíc ještě tak úplně nenašla ten svůj styl psaní a potřebovala by se vypsat, ale co se týče originality a toho, co všechno vymyslela, tak byste nenašli podobnou knihou. Zápletku měla skvěle vymyšlenou – celý příběh měl hned několik vrstev, do kterých jste postupně pronikali. Jakmile jste si jednou mysleli, že už víte, jak to celé bylo, autorka vás o pár stran později vyvedla z omylu. Tohle se tam dělo hned několikrát, a při tom se do toho Anita nijak nezamotávala a všechno to dávalo smysl. Právě Šepotání mě nakoplo ke koupi a přečtení Carrollovy Alenky, ke které se tady v tom článku ještě dostanu – a co se týče té retellingové stránky, tu zvládla na jedničku. Její Říše divů byla ještě šílenější, avšak nechybělo jí to lehce pohádkové kouzlo. Krásně navázala na Carrollovo dílo a skvěle si s původním příběhem poradila. Takže i když to někdy bylo až moc zmatené a doteď si nejsem jistý, jestli jsem pochytil úplně všechno, líbilo se mi to a hodlám v této sérii pokračovat.

 
Název: Vegetariánka
Autor: Han Kang
Žánr: společenský román
Počet stran: 200
Čteno: 3. července – 4. července 2017
Hodnocení: 2,8 hvězd, 56 %

Kdo by neznal nebo alespoň neslyšel o Vegetariánce, která byla jednu dobu opravdu velkou literární senzací a objevovala se téměř všude. Mě však nijak nelákalo si ji kupovat, přeci jen čtu trochu jiné žánry, navíc o vegetariánství nic moc nevím a ani se o něj nezajímám. Jednoho dne jsem však narazil na soutěž na Facebooku, kde se soutěžilo o tři knihy – mezi nimiž byla i Vegetrariánka. Proto jsem se do soutěže zapojila – za to přeci nic nedám, ne? A bylo to! Vyhrál jsem Vegetariánku, přišla mi domů a já se na ni tedy vrhnul. Co si budeme povídat – nebyl to můj šálek kávy, jak jste si mohli všimnout i z poněkud nižšího hodnocení (jsou to ale přeci jen pořád tři hvězdy, i když neúplné, takže není zas tak nízké). Vegetariánka je nepochybně zajímavou knihou, která si zaslouží pozornost a najde si spousty nadšených čtenářů. Já se k nim ale řadit nemohu. Nějak mi ušlo, co tím vším chtěla autorka říci – kniha je přeci jen určena spíše pro ženy, což já (překvapivě) nejsem, a stejně tak mi ani nic neříká vegetariánství. Na mě to bylo takové zmatené, depresivní (ne že bych neměl rád depresivní věci, ale všeho s mírou) a místy nechutné. Čekal jsem mírumilovnou knihu k zamyšlení – omyl. Bylo zde dost krve a nechutné drastické scény, které na mě byly asi už trošku moc. Plus tu bylo až moc sexuálních scén, až jsem si místy říkal, zda nečtu Padesát odstínů. Je to sice přirozené a najdete to ve více knihách, jenže tady toho bylo hodně a navíc podle mě zcela bezdůvodně. Ty scény tam byly úplně zbytečné a autorka si je stejně neodpustila. Takže jsem měl dost smíšené pocity a ve finále jsem rád, že jsem za knihu nemusel utrácet peníze. Tím ale neříkám, že je kniha špatná – to ne. Jihokorejská společnost byla skvěle vykreslena, mělo to takovou specifickou atmosféru, která mi sem tam připomínala i magický realismus. Příběh byl dost zajímavý, bylo to i dobře napsané, ale jinak to není nic pro mě.


Název: Nejistý zítřek
Autor: Avery Williams
Žánr: YA fantasy
Počet stran: 277
Čteno: 4. července – 6. července
Hodnocení: 4,5 hvězd, 90 %
 
Druhý díl k Alchymii věčnosti, na kterou jste zde na blogu mohli číst recenzi. Tyto krásky jsou z Levných knih za opravdu směšnou částku, což se ovšem nijak neodrazuje na jejich kvalitě (stejně tak jako, ehm… nepovedené… obálky). Je to taková oddechová duologie pro milovníky fantasy. Druhý díl byl rozhodně lepší než ten první – akčnější, napínavější, prostě pecka. Miluju ty postavy, miluju ten svět a tu alchymii, jež autorka vytvořila. Není to moc náročné, prostě oddechovka, takže to bylo místy i trochu předvídatelné, ale mě to pořád bavilo a líbilo se mi, a ten konec. Panebože. Kniha byla dobrá už od začátku, ale těch posledních asi 70 stran… To mě zničilo. Rozsekalo na malinké kousíčky. Takhle jsem už dlouho netrnul u žádného čtení (naposledy asi u Královny stínů, ale nevím). To bylo prostě… já nemám slov. Dokonalé. Ale zároveň hrozné a srdcervoucí. Prostě dokonalé. Proto vám všem tuto duologii vřele doporučuji – za směšně nízkou cenu, a navíc kvalitní a prostě skvělá. Vyplatí se to, věřte mi.


Název: Tíha vesmíru
Autor: Jennifer Niven
Žánr: Young Adult román
Počet stran: 406
Čteno: 6. července – 7. července
Hodnocení: 4,9 hvězd, 98 %

Tíha vesmíru je další kniha od Jennifer Niven, autorky tolik opěvovaných Všech malých zázraků. Ty jsem však ještě nečetl, a tak jsem nevěděl přesně, do čeho jdu, prostě jsem nic nečekal. O to více jsem byl z této knihy nadšený – ten příběh, ty postavy, ten styl psaní. To si prostě zamilujete. Bylo to napsané opravdu dobře, svižně a čtivě, takže mi stránky doslova mizely pod rukama. Rychločtenář to bude mít přečtené za jeden den. Navíc vy budete chtít číst dál, budete chtít být nadále součástí toho až kouzelného příběhu o lásce, ztrátě, křivdě a statečnosti. Libby a Jack jsou takoví hlavní hrdinové, kteří se pro vás po dočtení opravdu stanou hrdiny, vzorem. Byli tak skvěle vykresleni, stejně jako všechny postavy v knize, byli prostě skuteční. Autorka se zabývala vážnějšími tématy, jako je prosopagnosie, šikana, nadváha, sexuální orientace, sebevědomí a ještě pár dalších. Taková milá oddechová knížka k zamyšlení, nenáročná, roztomilá, prostě kouzelná. A sice asi jediná výtka je to, že se příběh pořád držel tak v jedné rovině, nebyl nijak vystupňovaný, proto vás konec nijak nedostane (na rozdíl od Nejistého zítřku). Pokud vás více zajímá můj názor na tuto knihu, můžete si přečíst recenzi.


Název: Všude kolem černý les
Autor: Ruth Ware
Žánr: Thriller
Počet stran: 352
Čteno: 7. července – 9. července 2017
Hodnocení: 4,3 hvězd, 85 %

Tak jsem nakonec musel sáhnout po thrilleru, abych si na chvíli odpočinul od toho YA a fantasy. Všude kolem černý les jsem měl doma už delší dobu a kupoval jsem si ho s tím, že je to prostě thriller, který mě zaujal, nic víc jsem od toho ani nečekal. Nebyl jsem sice nakonec nijak uchvácený či překvapený, ale i tak mi to připadalo opravdu dobré, lepší, než jsem čekal. Skvěle napsané, čtivé, napínavé a mrazivé. Samozřejmě zde šlo o tajuplnou vraždu, jejíž tajemství je postupně odhalováno. Body k dobru za to, že bych neuhádl, kdo za tím vším stál. Zápletka byla proto zajímavá, dobře vymyšlená a vás hnala dál potřeba vědět, jak to celé vlastně bylo. Šlo vidět, že to měla autorka od začátku promyšlené a zaobírala se i detaily. Není to sice nic až tak úchvatného, ale rozhodně dobrý thriller, při kterém vám párkrát přejede mráz po zádech.

 
Název: Archiv
Autor: Victoria Schwab
Žánr: fantasy
Počet stran: 332
Čteno: 9. července – 12. července 2017
Hodnocení: 4,8 hvězd, 96 %

Další úlovek z Levných knih. Kdo by si byl pomyslel, že tam narazí na Archiv od V. E. Schwab? Já tedy ne, a o to více jsem byl z této koupě nadšený. Můj vztah k Victorii není tak úplně pozitivní – četl jsem od ní Divokou píseň (recenze zde) a Temnější tvář magie. Jak už asi víte, tyto skvěle vymyšlené knihy měly jedinou vadu, a to celkem nedomyšlenou a nezajímavou zápletku, která se k tak kvalitnímu obsahu prostě nehodila. Proto jsem to samé tak trochu čekal i u Archivu, byl jsem ale vyveden z omylu. Zápletka zde opravdu byla promyšlená a zajímavá, a sice se plně projevila až v druhé polovině knihy. Opět nový, originální a skvěle vymyšlený svět, který mě naprosto uchvátil. Stejně tak i úžasné postavy a všechno to ostatní jako styl psaní, dialogy a tak, znáte to. Byl jsem z toho proto opravdu nadšený – rozhodně zatím Victoriina nejlepší kniha. Moc se mi to líbilo a bavilo mě to a myslím, že se to bude líbit komukoliv, kdo má rád tajemné a záhadné fantasy. Takže v této série na sto procent pokračuju, už mám doma i druhý díl. Jen škoda, že třetí díl je zatím naprosto v nedohlednu – možná ani není ještě nepsaný. Takže zase čekání. Jak já nenávidím čekání.

 
Název: Kniha zrcadel
Autor: E. O. Chirovici
Žánr: Thriller
Počet stran: 307
Čteno: 12. července – 14. července
Hodnocení: 3 hvězdy, 60 %

Kniha zrcadel je další knihou, za kterou jsem nemusel platit – vyhrál jsem ji v soutěži od nakladatelství Host. A stejně jako u Vegetariánky, i u Knihy zrcadel jsem rád, že jsem za ni nemusel utrácet peníze. Čekal jsem temný thriller z nakladatelského prostředí – Kniha zrcadel je však spíše takovým psychologickým a dost zvláštním románem. Bylo to celé dost zamotané, až jsem se místy v příběhu ztrácel, jelikož mi navíc dělalo problém udržet maximální pozornost – zkrátka mě to přestávalo bavit. Už jsem ani nečekal, že se v příběhu dále něco stane, a jen jsem četl dál, abych to už měl za sebou a mohl se pustit do něčeho jiného. Autor mě ničím nešokoval, nepřekvapil, nezamrazil, prostě to celé bylo takové nijaké. Nepochybně měl skvělý nápad, jenže poté z toho vzniklo něco, co ani tak přesně nejde popsat. Jako by si na začátku zamotal provaz do složitého uzlu a někam ho schoval – a zbytek knihy byl o tom, jak se zamotaný provaz objeví a několik lidí se ho snaží rozmotat. Tak takhle bych nějak popsal zápletku. Líbilo se mi však prostředí, které autor zvolil – dozvěděl jsem se spousty nových věcí co se týče vydávání knih a literárních agentur. Kniha se také dost zaměřovala na psychologii, což mi připadalo taktéž velmi zajímavé. Jinak mám z Knihy zrcadel smíšené pocity a asi bych ji někomu jen tak nedoporučil.

 
Název: Žízeň
Autor: Jo Nesbø
Žánr: Detektivní thriller
Počet stran: 597
Čteno: 14. července – 18. července
Hodnocení: 5 hvězd, 99 %

Po Knize zrcadel mi zbyla jen nenaplněná touha po dobrém a mrazivém thrilleru. A jak jinak ji spravit než novou Žízní od Nesbøho? Od tohoto bestsellerového norského autora jsem předtím četl jen Sněhuláka, a to někdy v lednu. Ten byl naprosto skvělý – mrazivý, napínavý, vše co bych čekal od kvalitního thrilleru a severské detektivky. Bude ale Žízeň taky taková? To jsem nevěděl, a tak jsem se prostě pustil do čtení. Teď musím říci, že Žízeň snad byla ještě lepší než Sněhulák. Nesbøho styl psaní je dokonalý, vše je skvěle promyšlené, neustále je o několik kroků napřed před čtenářem. Navíc je to celé děsně creepy (připadá mi, že tohle slovo to celé vystihuje nejlépe). Prostě mrazivé (ale creepy zní lépe). Zkrátka Žízeň byla bomba, co si budeme povídat. Nenašel bych tam jedinou chybičku – maximálně to, že stejně jako u Sněhuláka mi po dočtení připadá, jako by ne všechno bylo zcela vysvětleno. Ale to je jen drobný detail, možná je to spíše mnou a tím, že jsem něco nezaznamenal. Pokud sháníte kvalitní severskou detektivku či thriller, šáhněte po Žízni (nebo vlastně po čemkoli od Nesbøho). Pro mě je tento severský autor zárukou kvality a těším se na jeho další knihy.

 
Název: Nejchladnější dívka ve městě Chladu
Autor: Holly Black
Žánr: upírská YA fantasy
Počet stran: 320
Čteno: 18. července – 20. července
Hodnocení: 4,1 hvězd, 82 %

Po thrillerech přichází na řadu další fantasy. Holly Black je má oblíbená autorka – četl jsem od ní Panenku z kostí, Nejtemnější část lesa a sérii Magisterium napsanou s Cassie Clare. Panenku z kostí naprosto zbožňuju, prostě skvělý mrazivý a duchařský příběh plný fantazie. Ale teď jaká bude Nejchladnější dívka? Žádná zvláštní očekávání jsem neměl, jen jsem se ponořil do čtení. A mně se ta Young Adult upířina líbila. Bylo to mrazivé a magické, Holly vymyslela skvěle fungující svět s upíry, který vás vtáhne do sebe, až si říkáte, jaké by to bylo tam žít. Jako obvykle to bylo úžasně napsané, Holly psát prostě umí. Zápletka sice nebyla nic extra, ale stačila mi. Sice by z toho všeho šlo vytěžit ještě o kapánek více, ale zase nemohu říci, že by Holly svůj skvělý nápad nějak pohřbila. Nejchladnější dívka ve městě Chladu asi nesedne úplně každému, mně se ale líbila. Pokud hledáte jinou dobrou upířinu než Stmívání, Upíří deníky či Vampýrskou akademii, myslím, že Nejchladnější dívka bude dobrou volbou.

 
Název: Univerzita výjimečných: Zkouška
Autor: Joelle Charbonneau
Žánr: YA dystopická fantasy
Počet stran: 299
Čteno: 20. července – 22. července
Hodnocení: 3 a půl hvězdy, 70 %

První díl Univerzity výjimečných jsem ani neměl v plánu číst – to se ale změnilo, když jsem zjistil, že autorka této série bude na letošním Humbooku. A tak jsem si pořídil oba dva díly a pustil se do toho. Tato série není nic výjimečného, jak se píše na obálce, a připadá mi, že až moc zavání Hunger Games. Našlo by se tam několik nedostatků a věcí, které by se daly zlepšit, ale zase se jedná o autorčin debut. Nějaké věci měla vymyšlené skvěle, a i když nápad s Univerzitou není nijak originální, dobře ho zpracovala. Připadalo mi to zajímavé a bavilo mě sledovat, jak uchazeči procházejí jednotlivými úkoly Testování. Takže mé pocity nejsou ani příliš pozitivní (takhle – líbilo se mi to, ale nejsem z toho nějak extra nadšený), ale zase nejsou ani nijak negativní. Více o svých pocitech a názoru a tuto knihu píšu ve své recenzi.

 
Název: Do vody
Autor: Paula Hawkins
Žánr: společenský thriller
Počet stran: 414
Čteno: 22. července – 26. července 2017
Hodnocení: 3,9 hvězd, 79 %

Do vody je očekávaná novinka od Pauly Hawkins, autorky Dívky ve vlaku. Jelikož se mi autorčin debut líbil, tato kniha pro mě byla samozřejmostí. Nevěděl jsem, zda čekat něco lepšího, nebo horšího, než byla Dívka ve vlaku. Ve finále musím říci, že se mi autorčina předešlá kniha zamlouvala více. Do vody je totiž celkem dost zvláštní a specifická kniha. Nápad měla autorka dobrý, ale to následné jeho provedení bylo takové… zvláštní. Její styl psaní se od první knihy lehce změnil, a v mých očích spíše k horšímu. Příběh byl zamotaný a plný tajemství a záhad, jež postupně vyplouvaly na povrch. Temná minulost, nejistá budoucnost, a především postavy, které pronásleduje první či druhé (někdy je pronásleduje obojí). Množství postav mi nevadilo, spíše naopak – líbilo se mi, jak se po kapitolách střídali jednotliví vypravěči, jak měl každý na věc jiný názor a čtenář si z toho všeho musel sestavit nějaký obrázek. Líbilo se mi, jak byly jejich osudy navzájem propletené, jenže samotné postavy byly takové… sice dobře vymyšlené, avšak jinak působily jako loutky. Roboti. Můj celkový dojem je takový spíše smíšený, nijak moc pozitivní, ale ne negativní, protože mě kniha dokázala zaujmout a celkově mě dost oslovil autorčin nápad. Ale nečekejte žádnou bombu.


Název: Thirteen Reasons Why
Autor: Jay Asher
Žánr: Young Adult thriller
Počet stran: 288
Čteno: 26. července – 28. července 2017
Hodnocení: 4,4 hvězd, 89 %

Tak jsem se konečně vrhl na čtení v angličtině. Začal jsem nyní dost známým románem Thirteen Reasons Why (česky Proč? 13x proto). Nejdříve k té angličtině – jedná se o mou vlastně první pořádnou knihu přečtenou v tomto jazyce. Četla se mi dobře a rychle, nedělalo mi problémy tomu porozumět a v příběhu jsem se s přehledem orientoval. Autorův styl byl sice trochu amatérský, ale bylo to čtivé, svižné a napsané jednoduchou angličtinou. Teď co se týče samotné knihy – ta mě zničila. Ten příběh mě prostě dostal. Není to nic světoborného, ale celkově ten nápad, všechny ty emoce… nebo aspoň na mě to tedy opravdu zapůsobilo. Originální zápletka, místy až mrazivá atmosféra a velmi silný a smutný příběh jedné nešťastné dívky, která mi neskutečně přirostla k srdci. Neříkám, že je tato kniha něco, co by si měl každý přečíst, ani že by to obsahovalo nějaké skryté poselství. Je to prostě příběh o dívce, která se stejně jako několik dalších na tomto světě k něčemu rozhodla, a o tom, čím vším si musela projít a co ji k jejímu rozhodnutí vedlo. Nesedne to asi úplně každému, mě si však tento příběh naprosto získal.


Název: Alenčina dobrodružství v kraji divů a za zrcadlem
Autor: Lewis Carroll
Žánr: fantasy pohádka
Počet stran: 253
Čteno: 28. července – 30. července 2017
Hodnocení: 3 a půl hvězdy, 70 %

Po smutném a depresivním čtení jsem musel sáhnout po něčem veselém. A jelikož jsem právě začal se sérií Šepotání a doma na mě ještě čeká retelling Bez srdce od Marissy Meyer, řekl jsem si, že by nebylo od věci si už konečně přečíst předlohu těchto knih – Carrollovu Alenku. Byla to neskutečně kouzelná a šílená pohádka, autor má ohromnou představivost a obdivuji ho za to, co všechno dokázal vymyslet. Avšak i přesto mi tato stará klasika moc nesedla. Alenka byla vážně otravná hlavní hrdinka a dobrodružství, která zažívala, pomalu neměla hlavu ani patu. Celé to skoro nedávalo smysl, jako by jediný účel, za kterým to bylo napsáno, byl pro pobavení dětí. Já v tom aspoň nic jiného nevidím. Někdy mě to už ani moc nebavilo, jak se tam všechno mlelo přes sebe, a do dočtení jsem se musel nutit. Naskytlo se tu však i pár pasáží, u kterých jsem musel přemáhat smích (pro ty, co četli: scéna s Alenkou, Kuchařkou a Vévodkyní  s dítětem – to mě naprosto rozsekalo). I přes to nepatřím mezi ty, kteří by tuto šílenou pohádku dokázali opravdu ocenit.


Toť mých třináct knih za červenec. Některé bylo dobré, některé skvělé, jiné nudné, další špatné. Za nejhorší knihu měsíce bych označil Vegetariánku, přičemž Kniha zrcadel následuje v těsném závěsu. Nejpřekvapivější knihou pro mě byl Nejistý zítřek – něco tak famózního jsem opravdu nečekal a všem vřele doporučuji tuto duologii. Dalším příjemným překvapením a takovým „objevem“ byl Archiv, u kterého jsem vážně nečekal, že bych si ho tak zamiloval a hrnul se hned do druhého dílu. Největším zklamáním pro mě byla již zmíněná Vegetariánka a Carrollova Alenka. No a nejlepší knihou měsíce (tedy aspoň podle mého hodnocení) byla Žízeň, které jsem dal ze všech třinácti největší hodnocení. Avšak skvělých knih byl tento měsíc plný – Tíha vesmíru, Thirteen Reasons Why, Archiv, Nejistý zítřek a další. Jsem moc rád, že jsem se konečně pustil do Šepotání a přečetl v angličtině mou první pořádnou knihu. Doufám, že i pro vás byl měsíc v tomto ohledu dobrý a že si užíváte prázdnin!

Četli jste některou z knih co já? A co jste v červenci četli vy? Můžete mi napsat komentář, uděláte mi tím nesmírnou radost 😊.

16 komentářů:

  1. Páni, přečetl jsi toho fakt hodně. :) Z tvého seznamu jsem četla Nejchladnější dívku, Tíhu vesmíru a Univerzitu, která se mi právě líbila nejvíc - už se těším na další díl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář! :) Mně se Univerzita taky líbila, jen to prostě mělo pár much, tak snad budou další díly lepší ;)

      Vymazat
  2. Prečítala si toho veľa, gratulujem. Šepotání sa mi páčilo, ale občas mi hlavná postava liezla trošku na nervy. Dvojka z Alchýmie věčnosti bola určite lepšia než jednotka, čítala som obe pred rokmi, teraz by som ich asi hodnotila už horšie, ale vtedy ma celkom bavili :-) Viac ako Šepotání sa mi naopak páčila Univerzita, hoci je podobná s HG, ale čítala sa mi dobre a dvojka je ešte lepšia :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju! :) Je pravda, že Alyssa není nejlepší hlavní hrdinkou, mně ale až tak moc nevadila ;). Celou duologii Inkarnace miluju! A ta dvojka... boží <3. Mně se ta Univerzita také líbila, ale prostě několik nedostatků tam bylo a třeba oproti tomu Šepotání se mi to zdá horší :).

      Vymazat
  3. Čteš jako o závod :) Prázdniny pro mě také znamenají čtecí období, konečně méně školy, tak je více času na knihy :) Z tvého výběru jsem četla Šepotání a také mi přišlo až příliš zmatené. Stejně tak i Kniha zrcadel nebyla špatná, ale ničím mě nepřekvapila..Hezké čtení i v srpnu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za koment! Vždycky moc potěší :) Přesně! Tohle mám na prázdninách rád :D. To Šepotání bylo takové dost zamotané, alespoň že se do toho nezamotala sama autorka a nakonec to tak nějak přijatelně vysvětlila :D. Kniha zrcadel mě celkem zklamala, čekal jsem toho holt víc. Moc děkuju, tobě také!

      Vymazat
  4. Senzační čtenářské skóre, klobouk dolů! Všude kolem černý les je můj dlouhodobý rest, na který se pořád jen chystám. A koukám, že právě teď čteš Hanu, mám ji nedávno za sebou a byl to pro mě neskutečný zážitek - jak se líbí Tobě?? :) Přeji podařený srpen!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc :). Všude kolem černý les je podle mě dobrý thriller bez nějakých velkých nedostatků, avšak není to nic výjimečného a lehce zapadne mezi těmi ostatními thrillery :D. Hanu jsem začal včera večer, teď jsem tak na straně 200 - a líbí se mi to, i když pořád čekám na nějaký moment, kdy to tak zlomí i mě. Samozřejmě je to silný, smutný a pozoruhodný příběh, ale teď ta prostřední část mnou nijak neotřásla, takže to mám zatím tak na čtyři hvězdičky. Snad se to zlepší, upřímně v to doufám! :) A jak se líbila tobě? :)

      Vymazat
    2. Mě tedy zasáhla hodně. Sice jsem byla dost skeptická, vzhledem k tomu, jak to všichni milují, ale autorka mě dokázala taky dostat. Nevím, co z toho příběhu se do mě zarylo nejvíc, snad prostě jen ta síla osudu a ty náhody a zdánlivě bezvýznamné okamžiky... Jsem zvědavá, co řekneš po dočtení, a doufám, že se budeš cítit aspoň z poloviny tak, jako já, protože pak to bude určitě silný zážitek! :) Hezké čtení, na dojmy se moc těším! :)

      Vymazat
  5. Pořádná kopa... Četla jsem jen Všude kolem černý les. Knihu Do vody jsem si včera přinesla z pošty a jelikož patři do klubu Divkavevlakusemilibila, tak se na ni těším :-) Jo, fakt nejsi holka? U knihy Vegetariánka máš Proto jsem se do soutěže zapojila ;-)
    O všem? Ovšem!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář! Ne, holka nejsem, to je překlep, děkuji za upozornění :D Dívka ve vlaku se mi taky líbila, Do vody už bylo slabší ;)

      Vymazat
  6. Hezké knihy, spousta žánrů. Já osobně taky preferuju YA fantasy, ale občas sáhnu i po něčem jiném, ať mám větší přehled :) Alenka mi taky moc nesedla, musela jsem ji číst v AJ do školy. Na 13 reasons why se časem chystám také a chtěla jsem si přečíst i Do vody a Univerzitu výjimečných, ale četla jsem na to spoustu negativních recenzí (po Dívce ve vlaku je to prý slabota a jak jsi řekl, Univerzita se skoro rovná Hunger Games). A když už jsme u toho, Hamger games si určitě přečti :D ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za komentář! :) Můj takový srdcový žánr je také YA fantasy, ale potřebuju si to tak prokombinovat, takže to míchám s thrillery a detektivkami :D. Hunger Games jsem viděl dva první filmy a líbily, ale nevím proč, od těch knížek si nějak držím odstup :D. Možná se na to ale nakonec vrhnu!

      Vymazat
  7. Tak to je pro mě neuvěřitelné číslo! Já jsem většinou ráda když dám 3-4 knihy za měsíc, což není moc, ale zatím jich víc nezvládám. Čtu totiž převážně v MHD, málo kdy se doma dokopu sednout si ke knížce. Což mě docela štve.
    Z těchto knih jsem nečetla ani jednu. (Alenku mi četla mamka, když jsme byla malá, a zatím jsme po ni nesáhla abych si ji přečetla sama).
    Já jsem měla červenec lehce v duchu Harryho - mé knižní lásky! ;)
    Jeho začátek mě provázel během puberty a Relikvií jsem se dočkala už dávno po maturitě. :-D A však letošní nová reedice Kamene mudrců mi nesměla chybět a rovnou jsem si přečetla i nové vydání Bajek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za koment! 3-4 je moc hezké číslo, každý má své tempo :). Já dávám průměrně 6-7 knih měsíčně, ty prázdniny jsou výjimka :D. Harry je mé dětství! Relikvie smrti byla první kniha, kterou jsem přečetl sám od sebe <3. Tento rok čtu celou sérii znovu, Kámen mudrců jsem sice letos už četl (v aj), ale v rámci společného čtení s Humbookem na něj půjdu letos podruhé :D.

      Vymazat
  8. 13 reasons why jsem viděla jako seriál od Netflixu a přesně jak píšeš ty, dostalo mě to. Příběh, který rozdrtí všechny emoce v těle.
    Ostatní jsou super tipy, máš toho spoustu načteného! :)

    OdpovědětVymazat