pondělí 19. února 2018

RECENZE - Talent na vraždu od Andrewa Wilsona



 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Název: Talent na vraždu
Originální název: A Talent for Murder
Autorka: Agatha Christie
Žánr: Detektivní román
Vydavatelství: Knižní klub, 2018
Počet stran: 296
Čteno: 15. února – 18. února 2018

Talent na vraždu je nový nevšední detektivní román od novináře a spisovatele Andrewa Wilsona, který letos vydal Knižní klub a zaslal mi jeden výtisk na recenzi, za což moc děkuji. Nevšední proto, že jeho hlavní hrdinou není nikdo jiný než Královna detektivek – sama Agatha Christie. A kniha s královnou zločinu v hlavní roli? Něčemu takovému přece nelze odolat.

Příběh začíná v den, kdy se Agatha vypravuje za svým literárním agentem. Už je to nějakou dobu, co ví o milence svého manžela Archieho, a je jasné, že jejich manželství pomalu ale jistě spěje ke konci. Rozrušena těmito okolnostmi ztratí slavná britská spisovatelka při nástupu do vlaku rovnováhu, včas ji ale zachytí neznámý muž stojící za ní a zabrání tak jejímu pádu. Koho by napadlo, že tento muž bude mít ve spisovatelčině životě tak podstatnou roli. Vydírá Agathu pod pohrůžkou zveřejnění očerňujících informací ohledně jejího manžela i bratra a chce po ní to, pro co projevila ve svých knihách takový talent: chce, aby spáchala vraždu. Nejdříve ale musí zmizet, vytratit se. Agatha náhle jako by se ocitla v jedné ze svých detektivek. Udělá, co po ní onen muž chce? Půjde na policii? Bude předstírat, že se nic nestalo? Anebo se tomu pokusí zabránit?

sobota 17. února 2018

RECENZE - Stříbrná maska od Holly Black & Cassandry Clare



















Název: Stříbrná maska
Originální název: The Silver Mask
Autorky: Holly Black & Cassandra Clare
Žánr: Fantasy
Vydavatelství: Yoli, 2017
Počet stran: 216
Čteno: 13. února – 14. února 2018

Stříbrná maska je čtvrtým dílem fantasy série pro mladistvé Magisterium z pera dvou bestsellerových autorek: Holly Black, spoluautorky Kronik rodu Spiderwicků a autorky jedinečných fantasy románů jako například Panenka z kostí, Nejtemnější část lesa či Nejchladnější dívka ve Městě chladu, a Cassandry Clare, jejíž série Nástroje smrti a Pekelné stroje není třeba představovat. Od obou autorek jsem četl většinu jejich knih a obě je řadím k mým oblíbeným autorům, k nimž se rád pravidelně vracím. Najednou je tu ale série, na které mají podíl obě – tak je přeci jasné, že ji musím mít.

Callum Hunt je vězněn v Panoptikonu, kouzelnickém vězení, a snaží se vstřebat to všechno, co se právě seběhlo: jak ztráta jeho blízkého kamaráda, tak odhalení jeho strašlivého tajemství. Co s ním teď asi bude? Už se pomalu smiřuje s nejhorší možností, poněvadž vyhlídky nejsou zrovna přívětivé, když tu se zjeví jeho spolužák z Magisteria, školy kouzel, ve které by měl nyní navštěvovat předposlední, stříbrný ročník. Callovy chmurné představy jeho budoucnosti jsou rázem pryč. Nechá se Call zlákat na scestí, pohltit se temnou magií, jež koluje celým jeho tělem? Dokáže odolat pokušení přemoci smrt? Přežije?

Tato série se pomalu stala takovou mojí klasikou. Jsem tu s ní už od prvního dílu, který jsem četl hned tehdy, když před několika lety (už si nejsem jistý, kolik to přesně je) vyšel, přičemž následující díly vycházely po jednom roce. Proto jsem měl mezi všemi poměrně velké mezery, což mi takhle zpětně připadá jako škoda – rok je opravdu dlouhá doba a většinu detailů jsem tak zapomněl. Vlastně jsem zapomněl většinu toho, co se stalo. Naštěstí se mi to na prvních pár stránkách připomnělo a hladce jsem do děje vklouzl. Kombinace Holly a Cassie se mi opravdu líbí – úplně je z toho obě cítím. Své dva velmi specifické styly dokázaly chvályhodně skloubit a já bych opravdu nepoznal, která z nich na tom všem má větší podíl (pravděpodobně mají obě stejný).

Styl psaní byl plynulý, dobře se četl, nejednalo se totiž o nic složitého. Kniha je navíc opravdu krátká, takže je to přečtené za chvíli. Obě autorky obdivuji za to, že se vůbec odvážily vyjít na trh s něčím tak profláklým, jako jsou kouzelníci a škola magie. I když má Magisterium dost podobný směr jako námi všemi milovaný Harry Potter, autorky to celé zpracovaly po svém a obohatily o několik originálních prvků. Nenazval bych to úplnou kopií Harryho – spíše pokud máte náladu si zavzpomínat na staré dobré bradavické časy, Magisterium se v tu chvíli opravdu hodí.

Tento díl byl velmi odlišný oproti jeho třem předchůdcům, a to hlavně z toho důvodu, že se neodehrával na samotném Magisteriu, tzn. ve škole kouzel. Hlavní hrdinové byli navíc už starší, Callovi je už patnáct let, a celkově to celé šlo více do hloubky. Tím narážím i na to, že se více řešily vztahy mezi našimi hrdiny, což mi vzhledem k jejich věku připadalo vhodné a nijak mi to nevadilo. Stříbrná maska je také temnější, už to není jen o dobrodružství mladých kouzelníků v jejich magické škole a kouzelnickém světě. Postavy byly sice starší, ale stále samy sebou, a jejich vývoj mě opravdu bavilo pozorovat, i když se v tomto díle občas chovaly tak, že jsem měl sto chutí je proplesknout (které postavy se ale tak nechovají?) Když ale vezmeme v potaz jejich věk, měla by tato kniha spadat do Young Adult – na to mi to ale celé připadalo ještě takové dětštější a rozpačité. Což je asi tím, že už nejsem tak úplně cílovou skupinou, na které Magisterium míří.

V příběhu mi chybělo pár větších zvratů – něco, co by celým dějem nějak zamíchalo. Takhle se to jen stále drželo nám dobře známé zápletky a nic moc nového nám představeno nebylo. Co ale oceňuji je to, že autorky stále dokázaly v několika chvílích čtenáře překvapit. To však kontrastuje s občasnou předvídatelností a pár nejasnostmi v příběhu.

Co se mi na tomto díle moc líbilo bylo to, že se většina celého děje odehrávala na straně záporáků. Bylo to opravdu příjemné ozvláštnění po třech dílech v Magisteriu. Autorky se navíc nebály zabít pár dalších postav, jako by to byla jejich oblíbená činnost, již vykonávají dennodenně. Akce nám bylo dáno tak akorát, možná že jí tam mohlo být i trochu víc, ale vzhledem k délce knihy si nestěžuji. Co mi ale chybělo dost, bylo napětí – a něco, co by mě do toho příběhu opravdu vtáhlo, co by mě pohltilo. Taková ta jiskra, to nepopsatelné, co vás nutí číst dál a dál. Tady jsem četl dál proto, že mě to bavilo, ne protože bych cítil nutkavou potřebu vědět, jak to celé je, a to mi připadá jako škoda.

Stříbrná maska se mi ve výsledku líbila. Byla to taková příjemná nostalgická chvilka, návrat o několik let zpátky. Autorkám se navíc dost povedl konec, takže jsem už celý zvědavý a natěšený na závěrečný díl, který mne doufám nadchne. Rozhodně to bylo lepší než třetí díl, Bronzový klíč, a možná že i než Měděná rukavice. Tedy ten z lepších dílů série. A sice to mělo nějaké ty mouchy, líbilo se mi to a bavilo mě to. Hodnotil jsem tedy 4,4 hvězdami neboli 88 %. Pár věcí by šlo ještě vylepšit, jinak se mi ale směr příběhu zamlouvá a jsem zvědavý, jak to s Callem celé dopadne.

Za knihu moc děkuji nakladatelství Yoli, jež mi ji poskytlo na recenzi.
 

 
 
 

 

neděle 31. prosince 2017

RECENZE - Zmizelé z Cooley Ridge od Megan Mirandy





















Název: Zmizelé z Cooley Ridge
Originální název: All the Missing Girls
Autorka: Megan Miranda
Žánr: Thriller
Vydavatelství: Ikar, 2017
Počet stran: 384
Čteno: 28. prosince – 30. prosince 2017

Zmizelé z Cooley Ridge jsou novým nevšedně vyprávěným tajuplným thrillerem od nakladatelství Ikar, které mi knihu zaslalo na recenzi, za což jim opravdu moc děkuji. Možná že si po prohlédnutí obálky s názvem a po přečtení anotace řeknete, že se jedná jen o další tuctový thriller na způsob Zmizelé, který vás nemůže už nijak překvapit. Mohu vás ujistit, že to byste se ale hluboce mýlili.

Nicolette Farrellová se po deseti letech vrací do svého rodného městečka, Cooley Ridge, a to na popud dopisu, který dostala od svého otce. Její otec v něm píše, že znovu viděl „to děvče“ – a stejně jako on i Nicolette dobře ví, že tím myslí Nicinu nejlepší kamarádku Corinne, která před deseti lety záhadně zmizela. Nic se tedy vrací na místo, se kterým zpřetrhala veškeré vazby a vymazala ho ze svého života. Krátce po jejím návratu ale záhadně zmizí její sousedka Annaleise a Nic má nepříjemný pocit, že to všechno souvisí s tím, co se stalo před deseti lety. Annaleise totiž tu osudnou noc Corinnina nevysvětlitelného zmizení poskytla Nicolette a jejím kamarádům alibi. Nic záhy dochází, že klíčem k rozluštění toho, co se stalo s Annaleise, je právě Corinne a její záhadné zmizení. Jak ale zjistit pravdu, když si ji každý upravuje dle svého? Nikdo tehdy neřekl pravdu a nikdo není bez viny.

sobota 23. prosince 2017

RECENZE - Skleněná past od Érica Fouassier





















Název: Skleněná past
Originální název: Le piége de verre
Autor: Éric Fouassier
Žánr: Historická detektivka
Vydavatelství: Jota, 2017
Počet stran: 335
Čteno: 14. prosince – 17. prosince 2017

Skleněná past je zvláštní kniha, která mne zaujala už jen svou obálkou a názvem. Když jsem si poté ještě přečetl anotaci, byl jsem nadšen. Znělo to prostě jako něco přesně pro mě. Proto jsem moc vděčný nakladatelství Jota, které mi Skleněnou past zaslalo na recenzi.

Kniha je to opravdu zvláštní. Míchají se tam různé žánry – historická fikce, detektivka, thriller. Možná zní tento mix poněkud neobvykle a zvláštně, jako celek to ale v knize funguje bravurně. Autor to všechno perfektně skloubil, takže čtete detektivku, thriller a historickou fikci naráz.


neděle 17. prosince 2017

Můj názor na knihy přečtené v listopadu




















Podzim, zanedlouho zima, Vánoce. Připadá mi, že to celé nějak utíká až moc rychle. Než se nadějeme, rok 2017 bude u konce a začneme znovu. Nicméně o tom až v příštím wrap upu. Tento wrap up se bude zabývat knihami, které jsem přečetl v listopadu. Knih jsem přečetl sedm, což je takový průměr, oproti říjnu je to ale horší. Zároveň byl ale listopad co se týče knih velmi pestrý – přečetl jsem jednu knihu anglicky, stihl jsem další rereading Harryho, pak dvě takové jednohubky, jedno dlouhé zakončení série a mé dva první recenzní výtisky. Najdete mezi nimi jak fantasy, tak thriller, detektivku či Young Adult. Hurá na to!

středa 22. listopadu 2017

RECENZE - Vražda v Orient-Expresu od Agathy Christie




















Název: Vražda v Orient-Expresu
Originální název: Murder on the Orient Express
Autorka: Agatha Christie
Žánr: Detektivní román
Vydavatelství: Knižní klub, 2017
Počet stran: 251
Čteno: 19. listopadu – 21. listopadu 2017

Vražda v Orient-Expresu, jedno ze stěžejních a nejvíce adaptovaných děl Královny detektivek. Jakožto milovník detektivního žánru a jeho Královny jsem se na toto dílo už dlouho chystal, jsem proto rád, že jsem díky Knižnímu klubu dostal příležitost si jej konečně přečíst! Navíc to má prostě božskou novou obálku, a to nejsem zrovna velkým zastáncem obálek filmových. V mé sbírce christieovek se bude krásně vyjímat.

Už z názvu knihy je jasné, o čem příběh bude – o vraždě v Orient-Expresu. Detektiv Hercule Poirot je shodou náhod pasažérem tohoto vlaku, stejně tak jako dalších třináct lidí obývajících vagón Istanbul-Calais. V jednom kupé tohoto vagónu je nalezen zavražděný muž, ubodán k smrti. Vlak je však uvězněný ve sněhové závěji, tudíž z něj nikdo nemůže vystoupit. To znamená jediné – vrah je stále ve vlaku. Všetečný Belgičan Poirot se pouští do práce a je jasné, že ho čeká spoustu práce. Tato záhadná skupinka cestujících totiž leccos skrývá a ne každý říká pravdu. Podaří se legendárnímu detektivovi vyřešit tento složitý, na první pohled neřešitelný případ?

sobota 18. listopadu 2017

RECENZE - Jeden z nás lže od Karen M. McManus

Název: Jeden z nás lže
Originální název: One of Us Is Lying
Autorka: Karen M. McManus
Žánr: Young Adult thriller
Vydavatelství: Yoli, 2017
Počet stran: 368
Čteno: 8. listopadu – 12. listopadu 2017

Jeden z nás lže je žhavá YA novinka jak u nás, tak v zahraniční. Prostě se tu objevila v těsném závěsu po tom, co vyšel originál. A řekněte mi – koho by nezlákal ten geniální název, nádherná obálka a úžasná anotace? Pokud si neřeknete „Tohle musím mít!“, tak si s vámi pravděpodobně nemám moc co říct. Knihu jsem tedy netrpělivě čekal a jsem moc rád, že mi ji zaslalo nakladatelství Yoli na recenzi. Jinak bych musel čekat až na Vánoce, a to bych asi nevydržel. Ten první dojem z této knihy je totiž až příliš silný a potřeba knihu vlastnit je až nesnesitelná.

Příběh je vyprávěn z pohledu čtyř středoškoláků. Jak bylo řečeno i v samotné knize, jsou to takové ideální „stereotypy teenagerů“ – premiantka, princeznička, sportovec a vyvrhel. Pak je tu však ještě jeden, ten, který ví o všem, co se kde šustne, který přesně ví kdo, kde, s kým a kdy. Těchto pět teenagerů má být po škole, jelikož se u nich v batohu při vyučování nalezly mobilní telefony. Nikoho z nich by ale nenapadlo, že toto odpoledne rozdělí jejich životy na Předtím a Potom – jeden žák se totiž z tohoto trestu už nikdy nevrátí. Tato tragická událost otřese celou školou a rozpoutá se mediální bouře. Je jasné, že někdo něco tají; že někdo lže. Otázka je: kdo?